Jsme nadšenci do behaviorální ekonomie z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně studujeme nejnovější poznatky z oboru behaviorální ekonomie. Řešíme vlastní výzkum, publikujeme odborné texty, vedeme diplomky a bakalářky, ale taky přemýšlíme nad tím, jak to všechno uplatnit v praxi pro lepší fungování veřejné správy i společnosti jako takové.
O čem vlastně je ta behaviorální ekonomie? Jde o novou vědní disciplínu, která propojuje tradiční ekonomii s dalšími obory jako psychologie, sociologie nebo neurovědy. Stojí na jednoduchém poznání, že lidé se nerozhodují racionálně. Moc se jim nechce promýšlet jejich rozhodnutí a preferují status quo. Behaviorální ekonomie zdůrazňuje také silný vliv emocí a intuice na lidské rozhodování. Zkrátka tradiční předpoklad racionálně uvažujícího člověka, který si precizně propočítá náklady a výnosy každého svého rozhodnutí, v praxi tak úplně neplatí. Rostoucí význam oboru dokládá úspěch amerického ekonoma Richard H. Thalera, který za svůj výzkum v oblasti behaviorální ekonomie získal v roce 2017 Nobelovu cenu. Především jeho kniha Nudge (Šťouch): Jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí je i pro nás velikou inspirací. Profesor Thaler přichází s konceptem jednoduchých postrčení (nudge), která nenásilně upravují rozhodovací situace ve prospěch jedince nebo celé společnosti.
Jeden příklad za všechny. Představte si, že máte na výběr ze dvou lahví vína…
Zkusme si podstatu naší omezené racionality vysvětlit na konkrétním příkladu z trochu jiného oboru. Třeba takový nákup vína. V první situaci máte na výběr ze dvou lahví vína. Jedna za 100 Kč, ta druhá za 300 Kč. Láhev vína za tři stovky, to není úplně málo, že? Nejspíš vezmete tu levnější za 100 Kč.
Situace se trochu změní a najednou máte na výběr ze tří lahví vína. Přibyla ta s cenovkou 500 Kč. To už se jeví trochu jinak. Najednou vypadá lahev vína za 300 Kč jako zlatá střední cesta… Výzkumy prokázaly, že v druhé situaci poslouží nejdražší lahev za 500 Kč jako tzv. návnada (the Decoy Effect) a většina zákazníků má rázem tendenci si pořídit víno za 300 Kč, které jim původně připadalo drahé. To nebylo úplně racionální rozhodnutí. Nemyslíte? V behaviorální ekonomii často platí, že na první pohled malá změna, má docela významné efekty.
Náš přístup k výzkumu behaviorální ekonomie: „Nudge for good!“
Hlavním úkolem našeho výzkumného týmu je podobné koncepty studovat a přemýšlet nad tím, jak je uplatnit nejen v dalším vědeckém bádání, ale i v praxi. Aktuálně se nejvíce věnujeme projektu zaměřenému na uplatnění myšlenek behaviorální ekonomie v lepším fungování veřejné správy. Proč? Protože taková opatření pomáhají řešit celou řadu problémů a výzev našich úřadů. Jen namátkou. Zlepšení výběrů daní a místních poplatků. Srozumitelnější a přívětivější formuláře. Lepší prospěch i docházka žáků a studentů. Kvalitnější proces výběrových řízení nových zaměstnanců. Problém třídění a obecně čistoty veřejných prostranství. Jak říkává Richard H. Thaler: „nudge for good“.
Nezapomeňte, že jsme výzkumníci a dokud nevidíme tvrdá data, nevěříme. Každé opatření se snažíme detailně zmapovat a vyčíslit jeho reálné dopady a přínosy. Z toho, co zatím víme o behaviorální ekonomii, tak jsme přesvědčeni o jejím potenciálu pro zlepšení fungování společnosti, úspory ve veřejných rozpočtech a v konečném důsledku i zvýšení spokojenosti nás všech.
Chcete se dozvědět víc? Sledujte náš web, lajkněte naši stránku na facebooku a nebo se nám ozvěte a můžeme se potkat